Palackého most

Most z 19. století pojmenovaný po Františku Palackém je třetím nejstarším kamenným mostem v Praze.

Palackého most je pátým mostem přes Vltavu na území Prahy, třetím nejstarším kamenným mostem v Praze (po Karlově mostě a Negrelliho viaduktu). Most má i jedno prvenství – při jeho stavbě bylo použito nové techniky – kesonové zakládání pilířů. Do té doby se pilíře zakládaly v otevřených stavebních jámách, na roštech nebo na beraněných pilotách. O dodání kesonů se postaraly smíchovské strojírny Ringhoffer.

Důvodem k jeho výstavbě byla potřeba propojit průmyslový Smíchov s rychle rostoucími strojírenskými továrnami, pivovarem a kartounkami přímým železničním i silničním spojením s dalšími průmyslovými místy na našem území (zejména Dvoru Králové, Plzně a Kladna). Autory projektu byli inženýr Josef Reiter a Bedřich Münzberger, most stavěla německá firma z Vídně bratří Kleinové, Schmolla a Gärtner.

Stavba byla zahájena položením základního kamene roku 1876. Most byl stavěn z kamene s prvky v národních barvách - záhlaví pilířů a klenbové kvádry byly z modré žuly, poprsní zdi z červeného pískovce a kuželky zábradlí z bílého kararského mramoru. Tyto barevné rozdíly však byly brzy zastřeny působením exhalací.

Už roku 1878 byla zahájena doprava na mostě. Koleje elektrické dráhy byly položeny excentricky a osobní automobily jezdily pouze po jedné straně a v jednom směru. Most byl nejprve označovaný jako "Kamenný na Smíchov" nebo "Podskalský", ale brzy dostal jméno českého buditele Františka Palackého, jehož památník stojí na pravém břehu.

Byl sice ve své době nejširším mostem, ale brzy potřeboval rozšířit. O tom, že se s tím počítalo, svědčí umístění pomníku Palackého v ose zamýšleného rozšíření mostu. Nakonec byl most rozšířen podle jiného návrhu až po druhé světové válce zároveň s odstraněním škod, které způsobilo letecké bombardování roku 1945. Most byl v letech 1950 - 51 opraven a rozšířen, a to ze 7,7 m na 10,3 m pro dopravu, chodníky na 1,8 m, celková užitná šířka mostu tedy z 10,7 na 13,9 m. Délka mostu mezi pilíři je 228,8 m.

Most měl také bohatou sochařskou výzdobu, která se do dnešní doby dochovala jen z části. Ve vrcholech jednotlivých kleneb mostu je 14 kamenných erbů pražských a dalších měst, ležících na Vltavě a Labi, které vytvořil sochař Bohuslav Schnirch. Na zdivu krajních opěr na obou stranách mostu byly další čtyři větší znaky měst, zachovaly se však jen dva na smíchovské straně.

Na obou nárožních pilířích mostu na mohutných podstavcích byla osazena sousoší Josefa Václava Myslbeka s postavami z české mytologie - Libuše a Přemysl, Lumír a Píseň, Záboj a Slavoj, Ctirad se Šárkou. Náletu na Prahu v roce 1945 silně poškodil sousoší na novoměstské straně. Po opravě byla tři sousoší přemístěna na Vyšehrad do Vyšehradských sadů. Čtvrté, nejsilněji poničené sousoší Libuše a Přemysla, bylo nahrazeno kopií, která byla později umístěna tamtéž.