Mánesův most

Most postavený ve stylu českého kubismu a moderny nese jméno po významném českém malíři Josefu Mánesovi.

Mánesův most je devátým mostem přes Vltavu v Praze. Na jeho místě stával kdysi přívoz k rybářské osadě. Stavbě mostu předcházelo propojení Starého Města s Klárovem železnou visutou lávkou pro pěší. Samotná stavba mostu byla zahájena roku 1911 a prováděla ji firma Ing. Kress a Bernard. Projektanty mostu byli ing. František Mencl a ing. Alois Nový a spolupracovali s nimi i architekti Pavel Janák, Vlastmil Hofman a Mečislav Petrů.

Most je postaven převážně z betonu a částečně z železobetonu. Má 4 klenební pole, na délku měří 186,3 m a na šířku 16 m. K otevření pro dopravu došlo roku 1914, ale úplně dokončen byl až roku 1916. Na umělecké stránce mostu se projevil nejvíce český kubismus a moderna. Na pilířích najdeme figurální s motivy ze života vltavských plavců od sochaře Františka Bílka, Josef Mařatky a Jana Štursy. Na staroměstské straně jsou fontánky s chrliči a na straně malostranské znaky města a země.

Nejprve dostal most jméno po následníku rakouského trůnu arcivévodovi Františku Ferdinandovi D´Este a od roku 1920 se jmenuje Mánesův. Socha Josefa Mánesa stojí v parčíku na staroměstském předmostí. Je od sochaře Bohumila Kafky a architekta Josefa Havlíčka. Mánesův most byl rekonstruován v 90. letech 20. století.

Od roku 2009 vyrůstá na mostě chodník slávy klasické české hudby, který zdobí mosazné hvězdy Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů.