Karlův most

Národní kulturní památka, kterou nechal vystavět Karel IV. ve 14. století. Později doplněna o barokní sochařskou výzdobu.

Karlův most je nejstarším kamenným mostem přes Vltavu v Praze, který se dochoval do dneška. Po kamenném mostě v Písku je druhým nejstarším v celé České republice.

Dříve se nazýval obecně kamenný nebo pražský a jméno Karlův se vžilo až v 19. století na základě podnětu K. H. Borovského. Do 19. století byl také jedinou spojnicí mezi pravým a levým vltavským břehem.

Na místě kamenného Juditina mostu, který strhla povodeň, jej nechal postavit Karel IV. Základní kámen byl položen 9. 7. 1357 v 5:31 a toto datum a čas byly vybrány zcela záměrně. Když se totiž zapíšou po sobě 1 3 5 7 9 7 5 3 1, tak představují vzestupnou a sestupnou řadu čísel, která byla považována za magickou. Řízením stavby mostu byl pověřen Petr Parléř, který se již osvědčil při stavbě katedrály sv. Víta, ale most byl dokončen až po jeho smrti na počátku 15. století. Most je postavený z pískovcových kvádrů, na délku měří přes 515 m, na šířku 9,5 m a spočívá na 16 mostních obloucích. V době svého vzniku byl jedním z nejmohutnějších mostů.

Součástí mostu jsou tři mostecké věže – dvě Malostranské mostecké věže, z nichž menší byla součástí už dřívějšího Juditina mostu a větší vznikla až v 15. století. A jedna Staroměstská mostecká věž, kterou stavěla také parléřovská huť. Spodní část této věže byla postavena ještě za života Karla IV., tzn., že jeho sedící socha, která je součástí výzdoby, má pravděpodobně skutečnou podobu panovníka. Druhá sedící postava je Václav IV. a mezi nimi stojí sv. Vít - patron mostu.

V horní části, která představuje nebeskou sféru, je socha sv. Prokopa a sv. Zikmunda. Bohatá sochařská výzdoba byla původně i ze strany obrácené k Malé Straně, ale ta byla zničena při neúspěšném obléhání mostu Švédy roku 1648. Po roce 1621 byly na věži zavěšeny koše s hlavami 12 pánů popravených po porážce povstání na Staroměstském náměstí.

Most odolal několika povodním v roce 1784 a zejména v roce 1890, kdy naplavené dřevo z horního toku Vltavy zbořilo 2 pilíře a 3 klenby. Roku 1723 most získal osvětlení olejovými lucernami a roku 1844 bylo postaveno schodiště na Kampu. Po mostě byla v minulosti také vedena doprava, nejprve koňská tramvaj, tzv. koňka, poté elektrická dráha. Těžké vozy ale příliš otřásaly mostem, tak byly později nahrazeny autobusy na pneumatikách. Veřejná doprava zde fungovala až do II. světové války, provoz automobilů skončil roku 1965.

Slavná sochařská výzdoba mostu čítá 30 soch a sousoší a pochází převážně z 18. a 19. století. Představuje harmonické sepětí středověké gotické architektury a převážně vrcholně barokní sochařské tvorby.

Jako první byl na mostě umístěn kříž, a to už ve 14. století. Následovala v 16. století socha Bruncvíka, umístěná mimo řadu soch na podstavci ve vodě, kterou později vzala velká voda. Na jejím místě se dnes nachází replika rytířovy postavy. Nejstarší dodnes stojící sochou v původní podobě je sv. Jan Nepomucký z roku 1683, poslední bylo umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje v roku 1928. Zdaleka ne všechny sochy a sousoší jsou originály. Ty, které byly nějak poškozeny a restaurovány, byly nahrazeny kopiemi soudobých umělců a originály umístěny např. do Lapidária Národního muzea či do Gorlice na Vyšehradě. Většina soch je z pískovce.

Autorem řady barokních soch je Matyáš Bernard Braun, Jan Brokof a jeho syn Ferdinand Maxmilián Brokof. Socha sv. Františka Xaverského je považována za nejhodnotnější práci Ferdinanda Maxmiliána Brokofa na mostě, přestože ji vytvořil v pouhých 23 letech. Za výtvarně nejzdařilejší dílo je pokládáno sousoší sv. Luitgardy z roku 1710. Je z pískovce a vzniklo nákladem opata cisterciáckého kláštera v Plasích Evžena Tyttla. Originál je umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. Kopie na mostě pochází z roku 1995. Dalšími sochaři, kteří zanechali v sochařské výzdobě mostu svůj otisk, byl Matěj Václav Jäckel, Jan Oldřich Mayer, Emanuel Max nebo Jeroným Kohl.

V současnosti spravuje sochařskou výzdobu Galerie hlavního města Prahy a most Sdružení výtvarníků Karlova mostu. V roce 2007 byla zahájena komplexní rekonstrukce mostu, která bude pokračovat ještě druhou etapou. Karlův most je národní kulturní památkou.