Tančící dům

Moderní pražská architektura citlivě zasazená do původní zástavby má připomínat taneční pár Freda Astaira a Ginger Rogersové.

Tančící dům, někdy také nazývaný Ginger a Fred, je nepřehlédnutelnou moderní stavbou na pravém břehu Vltavy u Jiráskova mostu. Název domu je inspirován slavným meziválečným tanečním párem Freda Astaira a Ginger Rogersové. Je to první stavba špičkových světových architektů, Franka O. Gehryho a Vlada Miluniče, která byla v Praze po sametové revoluci postavena. Interiéry kanceláří byly z části svěřené britské architektce českého původu Evě Jiřičné.

Na tehdejší dobu to byla vskutku odvážná stavba, která do tradičního městského prostředí přinesla moderní architekturu, čímž také rozpoutala nejrozsáhlejší veřejnou diskuzi o pražské architektuře vůbec. I přes tyto bouřlivé diskuze a často odmítavé postoje získal Tančící dům řadu ocenění doma i v zahraničí, a to i včetně ocenění v kategorii designu v anketě amerického časopisu Time. V budově dnes najdeme převážně kanceláře, výstavní prostory, luxusní kavárnu a restauraci.

Stavba je založená na železobetonové desce a tvoří ji železobetonová konstrukce s 99 originálními fasádními panely.

Zajímavý je i fakt, že původně na místě Tančícího domu stávala činžovní dům, který byl v roce 1945 omylem zničen americkými bombami při nechtěném leteckém bombardování Prahy. Myšlenka na zastavění takto vzniklého prostoru vzešla v 90. letech ze spolupráce Vlado Miluniče a Václava Havla, který bydlel v sousedním domě, kde mu Milunič dělal úpravy interiéru. Milunič nejprve oslovil architekta Jeana Nouvela (postavil později Zlatý Anděl), ale ten odmítl. Nabídku na spolupráci přijal až Frank Gehry s tím, že „pro zemi, která dala Americe Jaromíra Jágra, udělá cokoli“. Investorem stavby se stala společnost Nationale Nederlanden, dnes ING.

V roce 2013 koupila budovu za více jak 13 milionů Pražská správa nemovitostí.