Pražský hrad

Největší souvislý hradní komplex na světě, jehož založení se datuje do 9. století. Je symbolem české státnosti nachází se na seznamu UNESCO.

Pražský hrad s více než tisíciletou tradicí je nejvýznamnější kulturní památkou. Hradní areál, který je zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je cílem návštěvníků z celého světa. Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad s rozlohou 70 000 m2 největším souvislým hradním komplexem na světě.

Pražský hrad byl založen v 9. století knížetem Bořivojem z přemyslovského rodu. Dnes jej tvoří rozlehlý soubor paláců a církevních staveb různého data založení a různých stavebních slohů. Našli bychom mezi nimi pozůstatky románských staveb z 10. století, gotické stavby ze 14. století, renesanční perly, ale i klasicistní přestavby. Dodnes jsou obdivované úpravy z období 1. republiky od Josipa Plečnika nebo nejnovější zásahy konce 20. století.

První zděnou stavbou v hradním areálu byl kostelík Panny Marie, jehož zbytky je možné si prohlédnout v průchodu mezi II. nádvořím a zahradou Na baště. Druhou významnou stavbou byl ženský benediktinský klášter u kostela sv. Jiří, který byl založen knížetem Boleslavem II. a jeho sestrou Mladou roku 973 a představuje nejstarší klášter u nás vůbec.

Dominantou hradního areálu je katedrála sv. Víta, které předcházela rotunda a pozdější bazilika. Gotickou katedrálu sv. Víta započal Karel IV. spolu s přítelem Arnoštem z Pardubic roku 1344 při příležitosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Katedrála se stala tradičním místem pro korunovaci českých králů, ale také místem jejich posledního odpočinku. V katedrále jsou pochováni také pražští arcibiskupové, duchovní, šlechtici a lidé spjatí s pražským dvorem.

V Korunní komoře uprostřed katedrály, jsou uloženy české korunovační klenoty – Svatováclavská koruna, královské žezlo a královské jablko a korunovační plášť s hermelínovými doplňky. Hlavními architekty byli Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Katedrála má tři lodi, loď příčnou, ochoz a věnec kaplí. Nejvýznamnější z nich je Svatováclavská kaple postavená nad hrobem sv. Václava. Velká věž, 96,5 metrů vysoká, byla založena už Petrem Parléřem, ale dokončena až roku 1554 a roku 1770 opatřena barokní bání. Stejně tak samotná katedrála byla dostavěna až ve 20. století a slavnostně znovuotevřena roku 1929 při Svatováclavském miléniu.

Ve 30. letech 14. století byla zahájena také nákladná přestavba královského paláce podle vzoru francouzských sídel. Dnes Starý královský palác představuje složitý stavební komplex, který vznikal v několika etapách a jehož součástí je spodní podlaží románské kaple Všech svatých, gotické podlaží, arkády z doby Karla IV., světnice Starých zemských desek nebo sloupové síně Václava IV. Dále místnost Dvorských desek a reprezentační prostory - předsálí a Zelená světnice, Vladislavova malá audienční síň a dvě místnosti České kanceláře. Nachází se zde také světnice Říšské dvorské rady, tereziánské křídlo, místnosti Nových zemských desek, sněmovna, jezdecké schody, kostel Všech svatých a především překrásný Vladislavský sál, postavený ve stylu pozdní gotiky.

Součástí areálu Pražského hradu je řada dalších staveb, jako třeba Jízdárna Pražského hradu, Míčovna, Lví dvůr, Letohrádek královny Anny, Nový královský palác (s reprezentačním Španělským sálem), Rožmberský palác (Ústav šlechtičen), Lobkovický palác, Mockerovy domy, Obrazárna Pražského hradu, Nejvyšší purkrabství, ale také slavná Zlatá ulička, věže Daliborka, Mihulka a Černá věž a hradby. Zapomenout nemůžeme ani na četné zahrady, jako je Královská zahrada (se Zpívající fontánou), zahrada Na Valech, zahrada Na Baště, Hartigovská, Rajská, Jelení příkop a další.

V minulosti byl Pražský hrad sídlem králů a císařů a dnes slouží jako oficiální sídlo prezidenta České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památka od roku 1962.