Malá Strana

Malá Strana je část staré Prahy, kterou byste při své návštěvě města neměli rozhodně minout. Překvapí vás svou malebností.

Malá Strana je městskou čtvrtí při levém břehu Vltavy pod Pražským hradem, která byla samostatným městem až do roku 1784.

Na rozloze 1,37 km2 se rozkládá jedna z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy. Osídlení zde bylo už od neolitu a později se rozvíjelo živelně jako podhradí Pražského hradu. Ve 13. století založil na tomto území Přemysl Otakar II. tzv. Nové Město s magdeburským právem a pozval do něj německé osadníky. Za Karla IV. bylo toto město rozšířeno výstavbou Hladové zdi. Během husitských válek bylo město zcela zničeno a obyvatelé se přesunuli na pravý břeh. Koncem 15. století se zde začalo opět stavět.

Do rozvoje Malé Strany výrazně zasáhl rozsáhlý požár, který roku 1541 vznikl v domě na Malostranském náměstí a který zničil 133 z 211 domů na Malé Straně, ale zasáhl také Pohořelec a Pražský hrad. Budoucí vývoj podhradí ovlivnilo přesídlení císařského dvora Rudolfa II. do Prahy roku 1583. Na uvolněné ploše po původní výstavbě začaly postupně vyrůstat paláce a honosné domy, které si tu začala stavět šlechta za pomoci slavných italských stavitelů.

Během třicetileté války vrostla jedna z nejvýraznějších raně barokních staveb a sídlo mocného Albrechta z Valdštejna – Valdštejnský palác. Ten svou rozlohou pohltil jiný palác, 23 domů, tři zahrady a cihelnu. Vystavěn byl také jezuitský Profesní dům s kostelem sv. Mikuláše. Budovalo se opevnění, které navazovalo na Pražský hrad. Po odchodu císařského dvora sice poklesl význam Malé Strany a Prahy vůbec, ale díky uvolněnému místu mohla být postavena řada dalších barokních paláců.

Roku 1784 se Malá Strana stala spolu s dalšími pražskými městy součástí Královského hlavního města Prahy. V 19. století byla za purkrabího Karla Chotka postavena tzv. Chotkova silnice, později otevřen řetězový most a Rudolfova lávka. Z Újezdu na Smíchov začala jezdit tzv. koňka, tedy koňmi tažená tramvaj a roku 1891 byla postavena Petřínská rozhledna a pozemní lanovka.

Z mnoha paláců, které se zde nachází, jmenujme především Valdštejnský, Lichtenštejnský, Nostický, Velkopřevorský, palác Smiřických, Schönbornský palác nebo Fürstenberský palác. Z kostelů je stojí za návštěvu jistě kostel sv. Mikuláše, kostel Panny Marie pod řetězem nebo Panny Marie Vítězné s Pražským Jezulátkem.

Kouzlo jí dodává také starobylý Karlův most nebo ostrov Kampa, oddělený malebnou mlýnskou strouhou Čertovkou. Krásnou procházku nabízí také Nerudova ulice, která je spolu se Zámeckými schody součástí Královské cesty.

Na Malé Straně sídlí důležité státní instituce, jako je Úřad vlády ve Strakově akademii, tři ministerstva nebo obě komory Parlamentu (palác Smiřických, Valdštejnský palác). Také řada zahraničních velvyslanectví se nachází v malostranských palácích a domech.

Oproti staroměstské straně je ta malostranská podstatně klidnější částí a má více zeleně v podobě parků a sadů. To vše utváří neopakovatelného genia loci a činí z Malé Strany turisty i Pražany vyhledávané místo.