Štvanická lávka
Audio výklad v tomto jazyce zatím není k dispozici.
elegantní bílá linka nad řekou
Štvanická lávka, která spojuje Karlín s Holešovicemi a ostrovem Štvanice, slouží chodcům a cyklistům. Dvacáté vltavské přemostění v Praze nabízí hned několik zajímavých sochařských ornamentálních detailů i oblíbenou procházku přes řeku či nový pohled na Prahu.
Lávka je bílá a minimalistická. Vine se krajinou jako tenká, nenápadná křivka. Je dlouhá 300 metrů. Má pět pilířů, přičemž dva jsou ukotvené na Štvanici, dva ve Vltavě a poslední v Karlíně. Je široká čtyři metry. Jejími autory jsou Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek a Vít Najvárek. Návrh vzešel z mezinárodní architektonické soutěže v roce 2017, kterou uspořádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha). Lávka se začala stavět v lednu 2022, dokončena byla v červenci 2023.
Toto nové spojení pro pěší a cyklisty na první pohled zaujme svým zakřivením i jasnou bělostí. Je provedeno ze speciálního bílého betonu. Materiál je to mimořádně subtilní, připomíná bílý mramor. Skládá se z malinkých zrn kameniva – největší zrno zde má v průměru dva milimetry, přičemž v normálním betonu je to i 32 milimetrů a více. Povrch díky tomu nemá póry, do nichž by vnikala voda, která při mrazech klasický beton trhá. Tento speciální materiál je tak vysoce trvanlivý. Proto by Štvanická lávka měla vydržet bez oprav 200 let, zatímco běžné betonové konstrukce vyžadují opravy už po 50 letech. Poslední pole na holešovické straně je navíc vybaveno speciálním hydraulickým zdvihacím systémem, který dokáže konec konstrukce zvednout nad hladinu až tisícileté vody.
Minimalistické tvary lávky doplňují ornamentální detaily. Bronzové zábradlí je podsvícené a každý konec zdobí jiná zvířecí hlava. Štvanice má zajíce, Karlín zase koně s odkazem na tehdejší jízdárnu. Pro Holešovickou tržnici, kde kdysi bývala jatka, zvolil autor ornamentů Aleš Hvízdala motiv býka. Na ostrov Štvanice klesá z lávky dlouhá rampa, která opisuje hranu ostrova. U jejího nástupu stojí socha s názvem Řeka od emeritního profesora Akademie výtvarných umění v Praze Jana Hendrycha. Sochu má ve správě Galerie hlavního města Prahy.